"První oficiální BlBl !"
Křičelo se, vrčelo se, vztekalo se,
málem se i brečelo...Vzteky...
téma: Moje, moje, moje! :o), 4.10.2005, 17:01:00, 0 reakcí
Dneska byl vztekací den. Nejdřív zjištění, že peníze, které už měly být na účtu, se stále ještě někde toulají. Grrr!
Pak skřípění brzd, když mi z vedlejší vlítla přad auto škodovka plná COSů v montérkách. Čumáky mého auta a jejich vraku se zastavily asi tak 20 cm od sebe, já jsem přestala křečovitě svírat volant a na milé dělníky jsem ukázala fakáče. Kreténi! A oni začali vylejzat z auta a netvářili se zrovna mile, takže mě veškerá bojovná nálada přešla, zařadila jsem za jedna, objela škůdku a rychle svištěla pryč.
Pak do mě ryl bratr – on tím dává najevo, že mě má rád, ale občas to přehání, takže jsem tiše soptěla.
Vlezu na icq a hned se na mě vrhne Trman, jestli jsem u kompu, nebo na mobilu. Když potvrdím svou přítomnost u počítače, zcela nenápadně mi nadhodí, že bych se mu mohla mrknout na stránky (koukni do galerky!) – ty jsou upravené, předělané, jednoznačně změna k lepšímu. Pochválím ho, ale pak už od něj chodí samé vzteklé zprávy, že v mozille to vypadá jinak a ten roler, jak u mě vypadá? Chvíli přemýšlím, co tím myslí, pak mě napadne, že chce vědět, kolik fotek je vidět, aniž bych musela posunout stránku. Oznámím mu, že dvě a 2/3 třetí, načež mi on naštvaně odsekne, že se ptal na barvu. A že se mu to tam všechno s..e, ku..a!!
Tak mu volám, co se děje, on mi mlčí do telefonu, pak se vzteká, já z něj mám srandu.
Po hovoru mu chci napsat, že jestli bude vzteklej, zavřu ho na půdu, ale icq odešle jen písmena P, O, N – a to ještě každé v jedné zprávě. Zaklepu klávesnicí (pro Pepczu: jen malinko, netřískala jsem s ní! :-) ), zkusím odpovědět na jeho otazník souvislou větou, ale napíše a odešle to C.
To už se vztekám i já a nakrkle zkouším výměnu naterek. Nic. Vrčím. Jdu oznámit druhému bratrovi, že připojím starou dobrou klávesnici drátovou, když bezdrátová dělá tyhle věci. Že prej klíďo. Opět se vztekám, protože zaboha na počítači nemůžu najít takovej ten správnej čvonč. Zuřím!! Do toho mě očuchává pes, který doufá v nějakou novou hru. Nakonec (grrrr!) musím přiznat, že jsem debil a čvonč nevidím. Bratr mi oznámí, že jsem slepá, ale po chvilce dělání hm, tyjo a sakra přijde s tím, že nejsem slepá, ten výstup tam prostě není. Že ho tam asi nějak pozapomněli s bráchou dát, nebo co.
Aáááááááááááá!!!!
Teď se vzteká brácha...
Nakonec nějak klávesnici rozchodil, nahodím icq a chci se omluvit za ty zvláštní zprávy, ale ouha – ve všech psacích programech to píše, jen do icq ne.
Soptím, nadávám a vzteky se mi chce brečet. Restartuju – nepomáhá to. Restartuju podruhé a – ááálelúja, fachá to!
No...Blíží se čas, kdy se známí objeví na icq...já už jsem opět klidná, ale tuším, že dneska se ještě někdo vztekat bude...
Vztekací den, no...