Děs, běs, hrůza!

Návrat do pracovního procesu...

téma: Moje, moje, moje! :o),  24.10.2005, 23:53:00, 6 reakcí

 

Ááááááááááá!
Pomoc!!!
Člověk by řekl, že tři týdny doma nejsou nic strašného, ovšem to neplatí pro infolinku...
To, že jsem měla něco k šestistům mailů je vedlejší – půlku jsem pročetla ve čtvrtek, na dnešek zbyla druhá půlka. Ovšem to, že se spustily asi čtyři nové akce, měnily se tři staré a vůbec se děla hromada věcí, to už bylo moc...
Ve třičtvrtě na jedenáct jsem se přepla do auto-in – status, ve kterém mi padají hovory. A hned tam jeden byl. Shit!

"Dobrý den, já bych chtěl aktivovat mmsky!"
"Ale samozřejmě, bylo by to na tomto čísle?" Proboha!! Kde se aktivují mmsky? To bylo tady...Aha, tak tady ne...Počkat...Sakra...Pomoc!!
Vysvětlím zákazníkovi, za jak dlouho budou aktivní, zkontrolujeme, jestli má nastavený telefon, já všechny údaje a otázky lovím odkudsi z paměti a celou dobu sedím s rukama v klíně a koukám do monitoru...Protože prostě nevím, kde se to aktivuje! Chvíli před mým onemocněním probíhala změna hlavních databází...a já to prostě zapomněla, protože se mi to nestačilo zažít.
Po hovoru panikařím nahlas. Asi na pošesté si vzpomenu a zcela jednoduchý úkon provedu. Ufff, první hovor docela dobrý.

A hned další:
"Já bych chtěl vědět, kolik mám fakturu!"
Jasnačka, nejni problem, chviličku mi vydržte, já si to tu najdu, vono to chvíli trvá...To si samozřejmě říkám v duchu, nahlas mluvím spisovně a zatajuju, že to chvíli trvá. Najednou šok – absolutně netuším, jaké heslo bych mohla mít do programu na faktury. Začínám být v duchu sprostá a zkouším ta hesla, která mám jinde – nic. Rodné číslo – nic. Postupka vzestupně i sestupně – nic. Doprčic už ale!! Loudím na kolegyni její přístup, naštěstí je zlato, takže po chvilce fakturu vidím a – grrr !!!!! Je čtyřikrát vyšší než normálně, takže tuším řev. A taky jo. Zákazník neudrží nervy na uzdě a ječí a ječí a moje námitky nebere a moje fakta posílá do neslušných míst...Takže sepisujeme stížnost.

Jedeme dál...

"Já nemůžu volat! Okamžitě mi to opravte!"
Zjišťuju, že s kreditem 3 haléře si opravdu nezavolá a sděluji mu svůj poznatek.
"Ty krávo, okamžitě mi dobij kredit!"
Naslyšenou....

A to je teprve začátek směny...

Po hodině jsem vystresovaná a vím, že nic nevím, až se mě někdo zeptá na některou z novinek, budu blábolit nesmysly a mlžit a mlžit a mlžit, přestože je to zakázáno...
Jediné štěstí je, že je relativně klid. Ale až se v jednu v noci odloguje poslední odpolední směna a my tu až do půl sedmé do rána zůstaneme sami...
Kdyby se dělo něco zásadního (třeba zkolabuju, nebo budu sprostá a tak...), ještě to sem doplním. Zatím mi držte palce a nevolejte na infolinku, děkuji :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře