Tak jsem se opět projevila...

Jak trefně podotkl Škodík, jsem tak trochu blondýna...

téma: Moje, moje, moje! :o),  27.10.2005, 19:03:00, 3 reakcí

Ráno byla mlha. Ukrutná. Ještě ukrutnější, než v tý pohádce, co nevím, jak se jmenuje, ale říká se tam Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet. Že by Rákosníček?

V 6:48 jsem sedla do auta. Takhle pozdě proto, protože mi dvě minuty před koncem směny zavolal jistý pan B., který nás otravoval celou noc, mluvil ší-le-ně po-ma-lu, tvrdil, že dělá u bezpečnostní agentury a teď hlídá pána, co vytváří normy ISO 9000 a jezděj spolu po republice, aby je nikdo nedostal. Do toho má zápal plic a nemá kredit a šéf mu řekl, že má zjistit, ve kterých městech se kde dá dobít. Poprvé volal asi v jednu, řekla jsem mu tři města a pak jsem ho odkázala na internet, kde si to může všechno najít sám. Pan B. nemá internet. Doporučila jsem mu, ať to teda oznámí šéfovi a mrknou se na to spolu v práci, protože taková významná bezpečnostní agentura určitě bude mít připojení k netu. Pan B. zavěsil.

Volal dohromady asi desetkrát, chvíli nám tvrdil, že volá ze Slovenska, ale že se vůbec nemůže dovolat (a jak jste se teda dovolal k nám? – zavěsil), pořád nám říkal, že má ten zápal plic a že zrovna jede autem a ráno nastupuje na dva týdny do lázní a všechno si psal (Vy řídíte a přitom si to píšete? – zavěsil), prostě děs.
A ráno mi potom volal s tím, že si chce stěžovat na noční směnu, protože se k němu nechovali dobře. Jaká smůla, že se nedovolal na někoho, kdo teprv přišel do práce, ale na mě...Chvíli jsem ho poslouchala, pak jsem mu oznámila, že jsme spolu během noci mluvili několikrát, potřebné informace jsem mu dohledala a nemůžu za to, že mi při některých otázkách pověsil telefon. Pan B. zkusil ještě jednou zápal plic a Slovensko, doporučila jsem mu, ať se obrátí se stížností písemně a rozloučila jsem se s ním.

No...Teď koukám, že jsem se nechala malinko unést, takže se vrátím k tomu nasednutí do auta :-)

Jak jsem byla utahaná a ospalá, nějak mi nesecvaklo, že jsem tu mlhu viděla už z okna kanclu a taky když jsem šla pěšky k autu. Takže jsem jak to jelito pustila stěrače a sledovala, jak to nezabírá. Hm, asi jsou v háji gumičky, blesko mi hlavou. Nelenila jsem, vzala stěrku na sklo, vylezla ven a chtěla setřít všechno to orosení. Jenže ouha, žádné tam nebylo. Stále ještě mi nic nedocvaklo, zase jsem sedla do auta a setřela okno zevnitř. Nepomohlo to. Hlavou mi prolétla snůška sprostých slov, zmateně jsem se koukla směrem k benzínce, že tam jako půjdu sehnat nějakej přípravek na čištění oken – a v tu chvíli jsem si té mlhy konečně doopravdy všimla.

Ne, nenadávala jsem si. Nedivila jsem se sama sobě, že jsem tak pitomá. Udělala jsem jen hlasité ááááchjo, zapla mlhovky a jela domů...
Jsem prostě trochu blondýna, no :-)

A teď se to potvrdilo, protože zkouším, jak funguje můj nový miláááášek telefon. Funguje výborně, zejména to přisvícení při focení je neskutečně silné – teď mám uprostřed monitoru obrovský tmavý flek. Je i na stěně, na závěsu, všude, kam se podívám...Asi jsem si vyžehla kus rohovky, nebo tak něco...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře