Styly

  • Červená
  • Modrá
  • Zelená

Témata

  • Moje, moje, moje! :o)
  • Mutterblog
  • Virtualita
  • Zvěřník
  • Nemohla bych dělat
  • Výkřiky do tmy
  • Přelož si...

Poslední komentáře

  • #  
  • #  
  • #  
  • #  
  • #  

Archív

    Archív Katchablogu

Odkazy

  • asTMA
  • enimen
  • gotcha
  • Johnny
  • Kozel
  • Laura
  • Léna
  • Lobo
  • Lorrain
  • Mamed
  • Mek Bílová
  • Mod.
  • Nena
  • Numa
  • Tassl
  • Christine
  • Misantrop
  • Kashika
  • Manželka
  • allora
  • Hekko
  • Dave Barry česky

Ostatní

bloguje.cz
Counter

Reklama
  • Domů
  • Ohodnotit
  • Vzkaz
  • Mail
  • RSS

"První oficiální BlBl !"

Ranní bojovka

Mám perfektně poslouchajícího psa....

téma: Zvěřník,  3.11.2005, 10:05:00, 5 reakcí



Každé ráno hrajeme s telátkem takovou hru. Jmenuje se buď Chyť mě, jestli to dokážeš (název psí), nebo Hybaj domů (název člověčí).
Začne to tak, že mě pes vzbudí, dělá strašnou hysterku a předstírá, že jestli do tří vteřin nebude venku, pustí to všechno přímo u postele. Já mu to samozřejmě pořád baštím, takže nastane zápas o čas, já vyskakuji z postele, natahui na sebe tepláky a mikinu a pádíme před dům.
Minutu po probuzení opravdu nemám sílu na procházku po sídlišti, takže psa vypustím do miniparčíku hned před domem a doufám, že co nejrychleji očůrá první keřík, abychom zas mohli jít spát. Skutečnost je následující:

Dojdeme pod velkou vrbu, pes stojí a kouká, já stojím a mžourám. Pak mu řeknu, ať nedělá fóry a jde čůrat. Pes poslechne, dojde ke stromu/křoví a zvedne packu. Po vykonání potřeby se na mě podívá a už vidím, že je to tady.
Já zařvu Ne!, pes napřímí uši a malinko natočí hlavu na stranu. Já znovu zařvu Neee!, pes přitáhne uši k hlavě a tryskem vyrazí pryč.
Neuteče nikam daleko, jen tak deset metrů, každopádně je to dost daleko na to, aby si všimnul, kdybych se náhodou pokusila vyvinout nějaké úsilí a doběhnout ho. A z těch deseti metrů na mě provokativně kouká a dělá opičky.
Já zařvu: "Mazej domů!"
Pes radostně popoběhne o další dva metry.
Udělám krok do předu, vyndám ruku z kapsy a pro jistotu ukážu směr, kam má ten pes běžet.
Tele předvede hravý psí postoj a opět o kousek popoběhne.
"DENOUŠI! JEDEŠ DOM??!!" udělám výhružně a zároveň s těmito slovy se rozeběhnu (no, ehm, spíš rozejdu) směrem k němu. A právě na to pes čeká. Opět vyrazí tryskem, tentokrát směrem ke mně, já udělám áááá, on těsně přede mnou udělá kličku a vyhne se mi, pak dvakrát prosviští kolečko kolem mě a nakonec zamíří k domu.

Tam na mě čeká, nadšeně vrtí chvostem (tyjo, dneska jsme si suprově zaběhali, co? paráda!) a když k němu (mírně naštvaná) dojdu, oblízne mi ruku.
A doma jde spát s pocitem vítěze.

Jaktože nás to po těch letech ještě baví? :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

Skodnaa (mail) dodává:

Mě by to nebavilo po dvou dnech.... :-)))

03.11.2005, 13:22:38

katchaba () dodává:

Honzí,

časem by ti to přišlo nedílnou součástí rána, stejně jako čištění zubů...:-)

03.11.2005, 13:31:58

St@B () dodává:

Má drahá,

to možná nebyl dobrý příklad... Opravdu si myslíš, že čištění zubů je skutečně nedílnou součástí Honzova rána? :-)))

03.11.2005, 13:49:37

katchaba () dodává:

zlato,

dobrá, asi jsem se blbě vyjádřila - mělo tam být Přišlo by ti to jako nedílná součást odpoledne, stejně jako čištění zubů.... :-))

03.11.2005, 14:32:53

david () dodává:

mě by to bavilo, mám rád hraví psi, dokonce i po ránu ....

07.04.2006, 16:51:01