"První oficiální BlBl !"
Can you eat?
Tento způsob víkendu zdá se mi poněkud nešťastným...
téma: Moje, moje, moje! :o), 6.11.2005, 22:17:00, 0 reakcí
Byl hektický, jsem utahaná, ale plná zážitků, prožitků, počitků a vjemů :-)
V pátek jsem jela do DK na pivo se stabem. Tedy, byla jsem odvežena mým drahým bratrem, který se slitoval, usoudil, že mám nárok taky občas lehce popít a že mě tam teda hodí a zas pro mě přijede.
V hospůdce jsme vypadali trošku jako magoři, protože jsme neustále šermovali novými telefony, pouštěli si zvonění a videa a fotili a hádali se, který je lepší (samozřejmě ten můj!).
Pak nastala velmi vtipná situace – jdu na záchod, sednu si na prkýnko, sáhnu po ruličce toaletního papíru a když ji mám přesně nad staženými kalhotami, vyskočí z ní pavouk.
Nezařvala jsem. Jen jsem předvedla astmatické hýknutí a toaleťákem neomylně vymetla pavouka z kalhot. Tedy – aspoň jsem si to myslela, jenže pavouk nikde na zemi nebyl. To mohlo znamenat jediné – mám ho někde v kalhotech, uááááá!!
Ano, svlékla jsem si je a vyklepala. Nic. Svlékla jsem kalhotky a vyklepala – nic. sundala a vyklepala si boty, nic, ponožky, nic. Absolutní panika! Vyběhla jsem před zrcadlo a začla se ze všech stran prohlížet, ovšem černý pavouk na černé mikině není vidět na první pohled.
Vrátila jsem se zpět ke stolu a potichu oznámila stabovi, jestli by mě mohl prohlédnout, pavouka najít a něco s ním provést. Sáhl mi na záda a poté něco hodil za lavici. Za tu, na které jsem seděla.
"Kde je?" zeptala sem se skřehotavě.
"Leze zespoda po tý lavici," prohlásil on.
Další panika.
"Ne, kecám, žádnýho jsi na sobě neměla..."
Opět panika, oklepávání se, ošívání se, prohlížení rukávů, prohmatávání vlasů...A do toho obrovské stabpvo veselí, protože můj výraz a moje nečekané otřesy ho dostávaly. Počastovala jsem ho nevybíravími slovy a snažila se dělat, že pavouk není a nikdy nebyl.
Pobavená nálada však stabovi vydržela hodně dlouho...Grrr...
Pavouk asi opravdu odpelášil někam ještě na záchodě, protože jsem ho prostě nenašla...(a nechci od nikoho slyšet, že mi zalezl do nějakého tělního otvoru a teď tam klade vajíčka, jasný??)
V sobotu přjela sestřence na výměnný pobyt dívenka z Nizozemí. Sestřenka mluví anglicky...noo...řekněme maličko, zbytek rodiny vůbec. Já jsem anglicky nemluvila dva roky, přesto to nakonec skončilo tak, že jsem Karin dělala tlumočnici.
Teda...na jednu stranu jsem se za sebe až styděla, protože věci jako časy, pořadí slov ve větě a vlastně gramatika celkově pro mě ležely kdesi v propadlišti dějin, ovšem na druhou stranu jsem se docela divila, jak snadno si vybavuju slovíčka, potřebná k běžné komunikaci. Docela jsem pokecaly, po hodině už jsem nepotřebovala slovník a dokázala slovíčko popsat, pokud jsem ho nevěděla.
Jen mě mátlo, proč sestřenka neustále Karin říká Can you drink? Can you eat? Cizinka zmateně přikyvovala, ano umí jíst a pít, já zmateně zírala, co je to za blbé otázky.
Nakonec jsme se dobraly k tomu, že otázka neměla být Můžeš jíst, ale Chceš něco k jídlu...Chybička se vloudí...
Navíc Karin děsila nejmladší ze sestřenic, která v nečekaných okamžicích vykřikovala jediné slovo, které pochytila – Stupid. Těžko vysvětlovat, že to nebylo míněno na návštěvu, že to vlastně nebylo míněno nijak, že to byl jen pokus o navázání konverzace:-))
No a v dnes výlet. Původně jsem si jela pro filmy na cédách, ovšem nakonec z toho byla pěkná procházka. Nejdřív jsme s Trmanem a jeho slečnou Simonou jeli ve Dvoře na Škváráky (možná se to jmenuje Štěrkáky, teď fakt netuším, každopádně název je odvozen z toho, že je to v podstatě velká hromada štěrku. Nebo škváry. Dvoráci jistě doplní/opraví :-) ). Tam to vypadalo jak na cizí planetě – obrovská plocha, pokrytá tím bordelem a z ní rostly stromečky a trsy trávy...no krása:-)
Pak následoval výlet k rybníku, kde je prý príma altánek, kde se dá sedět. Rybník jsem po probrodění se bahnitou cestou našly, altánek tam nebyl, takže Trman byl zmaten, ale snažil se to zahrát do outu. I bez altánku to bylo krásné.
Taky se mi podařilo zmást škodíkova bratra, protože když jsem k němu jela pro film, u venkovních dveří jsem se potkala s nějakou slečnou, která zvonila na bratra. Já zazvonila na Honzu, mezitím vylezl bratr a pozval nás obě dál. Nepřišlo mu divný, že mě nezná...:-) Nakonec se vše vysvětlilo :-)
A teď jsem doma, jsem celá uondaná a je mi zima, takže si půjdu dát vanu, pak se kouknu na Noční show Vyvolených – jako host je slibován Jiří X. Doležal, což si nedovedu představit, no a ráno raníčko zas do práce...Áchjo...