"První oficiální BlBl !"
Pro nakupování
jsem ten nejnepraktičtější člověk pod Sluncem!
téma: Moje, moje, moje! :o), 12.11.2005, 19:45:08, 0 reakcí
Dneska v práci hnus, hnus a ještě jednou hnus... Všichni se rozhodli, že budou volat, navíc byli nevrlí, sprostí a silně zabednění, takže jsem už v půlce směny nervózně kopala nohou do stolu a tím jsem šířila hysterii mezi kolegy. Idylka.
Jakmile skončila směna, padla na mě brutální únava, takže cestou do Pardubic jsem se marně snažila stejně vykydlou Péťu přesvědčit, ať něco říká, ovšem marně. Tudíž jsem se ploužila pomalu, střídavě si brblala, ať neusnu a hlasitě nadávala ostatním řidičům.
Jsem takové milé, neškodné stvoření :-)
A ještě jsem musela pro něco zajet do Globusu. Chjo. Při té přílěžitosti mi maminka smskou poradila, že bych měla koupit jogurty. Ok, to zvládnu.
V Globusu milion lidí. Dva miliony dětí. A tři miliony důchodců. A jogurty (samozřejmě) na druhém konci obchodu. Probojovala jsem se až k nim a po dvou kolečkách kolem regálu zjistila, že tam velké balení jogurtu mají jen od jedné firmy – a zrovna tu my nekupujeme. Fááájn...Koupila jsem tu věc, pro kterou jsem původně jela, probojovala se k východu a k autu a zničeně jela pryč.
Ovšem bez jogurtů domů nemůžu, že. Tedy šup do Kafulandu. Opět miliony lidí. Opět mléčné výrobky někde na druhé straně (vsadím se, že dybych chtěla koupit třeba....hrábě, budou přesně v tom nejvzdálenějším regálu místo jogurtů, které se mezitím samy a rychlostí světla přemístí ke vchodu). A juců, tady už větší výběr, koupila jsem bratrův jogurt a maminčin jogurt. Ale pro mě tam zas nic neměli!!! Uáááááá co jsem komu udělala!!?
Abychse dvěma jogurty nevypadala mezi lidmi s narvanými koši jako dement, ladným pohybem jsem přihodila ještě jednorázové holící strojky. (Teď mě napadlo další ublognutí ohledně těch strojků, ale napíšu ho zvlášť, protože už takhle má souvětí a závorky a pomlčky hodně lidí matou :-)) )
Zaplatila jsem, sedla do auta a....Tyjo...Ten můj jogurt...Takovej dobrej, ňam...
A jelo se do Intersparu.
Nádhera!
Kromě personálu jsem potkala asi sedm lidí, kteří se na mě usmívali (přísahám, že to nebyl ten soustrastný úsměv, oni vypadali fakt nadšeně, že mě vidí! A neměla jsem rozeplej poklopec, ani šmír na tváři, ani ptačí cosi ve vlasech – všechno jsem to kontrolovala!) a hlavně – moje jogurty!!! Áááááleluja!
Do košíku jsem ještě přihodila čajík, pak svíčku,kterou jsem posléze vrátila do regálu, abych se pro ni zpoza rohu vrátila a pak ji definitivně zase vrátila do regálu a nakonec dvoudiskové DVD Monty Python Smysl života s hromadou bonusů. Už sem se usmívala taky, ovšem slečna na kase mi řekla nejdřív Košík dolů!, pak konečnou cifru a pak ještě Sáček nemáme!
Ono kdyby byla milá, byl by tenhle obchoďák až nápadně dokonalý, že...
Suma sumárum jsem domů přivezla pět jogurtů, holítka, čaj a DVD a objela jsem kvůli tomu tři krámy.
Doufám, že mě někdo nepošle na opravdový, velký nákup :-)