"První oficiální BlBl !"
O slzení a reklamách
Občas bývám nesnesitelně sentimentální.
téma: Moje, moje, moje! :o), 14.11.2005, 22:43:00, 8 reakcí
Stane se, že mě rozbrečí naprosto nečekaná blbost. Většinou to není žádný filmový doják, ale věc, do které bych to nikdy neřekla.
Pravidelně slzím v předvánočním čase. Ne kvůli Vánocům jako takovým, ale dostává mě ta podělaná reklama na coca-colu. Ano, ta s trapnými kamiony, šťastným dítětem a mrkajícím úchylným Santa Clausem.
Jakmile slyším to známé Vánoce jsou tady, vánoce jsou tady, něco ve mně hrkne, začne mě tlačit na hrudi a najednou slzím jako želva.
Ano, asi bych se měla nechat léčit.
Ovšem teď slzím u zcela nové reklamy na televizi od Sony, nebo možná Panasonicu, netuším. Hraje tam taková príma muzika a ulicemi San Francisca (těmi, co jsou pořád z kopce) hopsají stovky barevných hopíků.Hopsají, skáčou, vystrnadí žábu z okapové roury...A hopsají a hopsají. A já slzím. Fňuk. Škyt.
Dobře, slibuju, že se nechám vyšetřit.
A řvu, když jde o zvířata. Třeba film Medvědi, ten vidět nemůžu. Protože je to tááák strašně smutný, buéé.
Nebo jsem viděla jakýsi film o koni a chlapci, chlapec odjel, koník bojoval se zlým černým hřebcem, vyhrál a stal se bossem celého stáda. Po x letech se chlapec, teď již dospělý muž, vrací a koně najde. A kůň ho pozná. A zařehtá, střih, záběr na planinu mezi skálami, na obzoru se objevuje kůň, druhý, třetí, hříbátka, celý stádo. Koník se chlapci chlubí svou rodinou. A Katchaba bulí a škytá a snaží se tvářit nenápadně.
K ronění slz nepotřebuju ani film. Stačí obyčejné dostihy. V televizi. Najdu si favorita, držím mu zuřivě pěsti, v duchu ho pobízím k běhu. Pokud spadně – ááááá, chudáááák!!! Pokud vyhraje, fňuuk, juchů!
Prostě zvířata a reklamy ve mně vzbuzují nečekané vlny sentimentu...
Ovšem je jedna vánoční reklama, u které neroním slzy. Miluju ji a jsem ráda, že je opět v oběhu. Je to taková ta s malou holčičkou, co říká:
"A bude mít taky ty velký zuby nahoru?"
A tatínek, řezajíc stromek, odpovídá:
"Když vydržíš, budou i zuby..."
"Nene já nemusím, já už ho vidím..."
Ať žije Kofola! :-)
Komentáře
asTMA () dodává:
Medvědi... ježišmarjá! Kde mám ten kapesník! Jak von se snaží votevřít tu plechovku s kondenzovaným mlíkeeeeemmmm... A jak sežere ty muchomůrkyyyyy... A jak se tulí k tý mrtvý medvědiciiiii... Pardon, jdu se vysmrkat. :o) No jo, Medvědi mě berou taky strašně. Inu, zviřátka. :o))
14.11.2005, 23:09:06
katchaba () dodává:
asTMO!
Na scénu s mrtvou medvědicí jsem se úspěšně snažila zapomenout...A teď...Jen si to přeštu...Buhééééé škyyyyt!
Tenhle film si prostě musím zakázat... :-)
14.11.2005, 23:14:45
Helena (Helena () dodává:
Nedávno jsem viděla film o holocaustu. Celou noc jsem nemohla spát a pořád přemýšlela: proč? proč?
Na nic jsem nepřišla...
14.11.2005, 23:37:25
asTMA () dodává:
Kači, jakkoliv ho miluju, vyhýbám se mu jako čert kříži! Právě proto, že ho vždycky úděsně obrečím. :o)
Heleno, holocaust je jiná liga. To opravdu není přecitlivělost, jen nedostatek otupělosti - a zaplaťpánbu za něj. Já mám několik takových pořadů, které mě složily na hodně dlouho, jenže závažná témata zásadně nezlehčuju. Můžu se sama sobě smát, že roním slzičky u Medvědů a u animovaných pohádek, ale tam smích končí.
15.11.2005, 01:20:54
Dominique von Tralala (mail | www) dodává:
Ja brecel u filmu jednou... U filmu Tanec v Temnotach. Boze to bylo dojemny... Ale tak priserne. To jsem bulel jak prcek ...
15.11.2005, 08:06:33
katchaba () dodává:
souhlas s asTMOU - jsou filmy, u kterých ani nemám sílu brečet - to pak jen sedím, celáztuhlá, mám úplně ledové ruce a jsem ráda, že je to jen film...i když pak v hlavě hlodá ještě hodně dlouho...
ad Dominique - Tanec v temnotách jsem ještě neviděla. Právě proto, že vím, jak moc se všemi mává...
15.11.2005, 09:20:20