Další projev mé geniality

a pak nějaké ty žblebty okolo...

téma: Moje, moje, moje! :o),  22.11.2005, 19:47:00, 8 reakcí

O tom, že jsem génius, co umí řešit problémy lidstva a přichází s nečekanými odhaleními a nápady hodnými ocenění, tu už řeč byla. No...a přišla jsem na další objev.
Nebude to nic tak přízemního, jak předminulej příspěvek, kdy jsem zjistila, že sněží. Tentokrát jsem totiž zjistila, proč se vysoce sofistikované technické zařízení suchý zip jmenuje právě tak, jak se jmenuje.

Nepředcházela tomu žádná rozsáhlá badatelská činnost, přišlo to jako blesk z čistého nebe – na chalupě mi totiž od všudypřítomného sněhu namokly mé kecky, které nenutí majitele zdržovat se otravným vytvářením uzlíků a kliček, ale zapínají se právě oním suchým zipem. A pokud suchý zip zmokne, navlhne, prostě přijde do kontaktu s vodou, nezipuje. Nedrží. Neplní svou funkci.

Věděli jste to? Vsadím se, že ne... :-)
Taky jsem to netušila, pochopila jsem, až když za mnou boty zůstávaly asi o dva kroky pozadu...



Zvláštní je, že vždycky v práci mám hlavu plnou nápadů o tom, co napíšu. A jsou to dobré nápady, často se křením už když si to sumíruju v hlavě. Jenže vylezu z fachy, dojedu domů, sednu k počítači – a tma. Nic.
Buďto jsem fakt sklerotik, nebo je v práci extrémně pozitivní tvůrčí prostředí – i když reálná mi nepřijde ani jedna možnost, tak fakt nevím...

Musím se pochlubit, jak mi dneska jeden jedinej hovor úžasně zvedl náladu. Po desítkách zpruzlých lidí, stížnostech na faktury, poruchách a remcání na kurýrní službu, se kterou spolupracujeme, ale ona moc nespolupracuje, jsem toho měla zas plný zuby. To jsou ty okamžiky, kdy bych nejradši třískla sluchátkama o stůl, zvedla se a z plných plic zařvala něco velmi sprostého o tom, že se na tuhle -píp- práci můžu zvysoka -píp- a ať si ji narvou třeba do -píp- i s těma -píp- telefonama.

A pak mi spadl další hovor a ozval se příjemný mužský hlas, který prohlásil:
"Jé, taky Kačenka, jako moje žena, přeju předem všechno nej k svátku!"
Zmátl mě. Prvně tím, že byl naprosto v pohodě, což bylo na moje ztrhané nervy jako balzám. Taky tím, že mě oslovil jménem, navíc zdrobnělinou – a na to jsem od zákazníků fakt alergická (taky jim neříkám Hele, Tondo, prostě je to rozbitý a basta!). A hlavně – v pátek je Kateřiny a já o tom neměla ani páru. A tenhle člověk mi rovnou přeje:-) Na svátky nějak moc nedám, klidně bych je vypustila, ale chápu, že pro někoho je to další důvod k pořádnému opití se :-) Díky pánovi vím, že musím pochystat nějaká ta elektronická přáníčka, jinak bych byla za tu zlou.
No a pak jsme mu změnili tarif, prodloužili smlouvu, objednali manželce Kačence telefon pod stromeček, mezitím jsme si povídali, jak je u nich na Vysočině hnusně a že ráno odrodil osm štěňat (veterinář)...Bylo to super a klidně bych brala, kdyby si chtěl povídat až do konce mé směny, ale nedopadlo to, musel svištět někam pryč.
Pak mi na konci hovoru řekl, že je moc rád, že mě syšel a že to snad někdy zas dopadne...
A kvůli takovýmhle lidem tu práci pořád ještě dělám. Protože se to dá všechno vyřešit bez křiku a nadávek. Protože to může být fakt příjemný, zavolat na infolinku. Protože jeden takovejhle hovor za týden stačí, abych měla sílu zvládat ty ostatní.
Děkuju všem, co na infolinku nekřičí :-)


PS: Jo, já vím, i operátoři a operátorky nejsou všichni/ všechny v pohodě...Občas mám chuť dát některým svým kolegům pár facek...:-/

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře