Rozený komik

- to jsem poslední dobou já.
Jen k tomu přicházím jak slepej k houslím...

téma: Moje, moje, moje! :o),  8.01.2006, 16:25:00, 6 reakcí

Když musíte vstávat v neděli v půl šesté ráno, zatímco celý zbytek rodiny, ba i domu spí, nemáte úplně nejlepší náladu. Škrabaní vrstvy ledu z auta tomu taky nepřidá a samotný fakt, že jedete do práce, podtrhuje obraz depresivního rána.
K tomu se navíc rozhodla osmička vpravo dole, která dělala, že není, vyklubat se ven. Prostě masakr.
I přes to všechno jsem zas byla za hvězdu.

"Pepa se nám zítra vrátí po čtrnácti dnech zase do práce," připomněl šéf. Cosi jsme ospale zahuhlali, jen kolegyně Móňa nadšeně navrhla, že přichystáme nějaké překvapení.
"Třeba bychom ho mohli uvítat chlebem a solí," napadlo někoho. Všeobecné veselí.
"Nebo bychom mu mohli vyrobit parlament!" vyhrkla jsem. Zbytek týmu na mě koukal lehce nechápavě. "Nebo třeba ne...", dodala jsem pro jistotu, protože jsem netušila, proč to dělají.
"Koho vyrobit?" zajímalo šéfa.
"No, parlament přece! Velkej, napíšeme na něj něco jako Vítáme Pepu, nebo Hurá, Pepa is back! a pověsíme ho hned proti dveřím, aby ho viděl jen co vstoupí dovnitř," nastiňovala jsem stále mlčky zírajícímu týmu svou ideu.
Po chvilce ticha Móňa povídá:
"Myslíš transparent?"

Z této příhody je, doufám, dostatečně vidno, jak na tom dneska jsem. A proto od sáhodlouhých rozborů o vlivu termodynamických výkyvů na růst a vývin Neoceratodus forsteri pro dnešek upusťme...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře