"První oficiální BlBl !"
Kadeřnictví
Byly doby, kdy mi z pouhého vyslovení tohoto slova naskakovaly pupínky...
téma: Moje, moje, moje! :o), 15.01.2006, 19:10:00, 11 reakcí
Nesnášela jsem, když jsem musela jako malá jít ke kadeřnici.
"Umyla sis uši?" kontrolovala mě vždycky mamina. Abych neudělala ostudu špinavýna ušima. Když jsem zahuhlala, že jo, kontrolovala mi ještě krk.
Asi do páté třídy jsem se od kadeřnice pravidelně vracela s pláčem na krajíčku, protože jsem vždycky skončila ostříhaná úplně nakrátko. Vypadala jsem jako kluk. Dokonce si pamatuju na jedno soutředění od přírodovědného kroužku, kdy mě na jakémsi internátu, kde jsme byli ubytovaní, hnusnej starej dědek, dělající správce budovy, nacpal do pokoje ke třem klukům. Protestovali kluci i já, nakonec se to vysvětlilo, ale byla jsem z toho tak v šoku, že jsem si pak nebyla schopná vzpomenout ani na počet nohou klíštěte. Skandál.
Pak už si mě s klukem lidé nepletli (sekundární pohlavní znaky udělaly své), ale ke kadeřnici jsem chodila pořád nerada, protože jsem odtamtud odcházela s hlavou plnou voňavejch sajrajtů a pocitem, že vypadám tak třikrát hůř než předtím. Plán byl jednoduchý – nechat si narůst dlouhé vlasy. Bohužel vždycky, když mi začaly šmrdlat o ramena a lechtat mě, jsem to nevydržela a absolvovala další torturu a zase vypadala jak debil. Pak jsem kdesi v časopise objevila účes, o kterém jsem byla přesvědčená, že mi slušet bude, v časopise byl navíc i postup, jak ty vlasy ostříhat, takže jsem pak dva roky chodila k jedné kadeřnici se zmačkaným obrázkem a postupem v peněžence, protože paní by mě bez něj ostříhala zase zcela jinak.
Od té doby, co mě kolegyně Péťa seznámila s kadeřnicí Péťou už nemám ze vstupu do dveří s nápisem Kadeřnictví tiky. Sice poslouchám věty typu Ty zas vypadáš! nebo Proboha kdo ti tohle na tý hlavě provedl?? (Ty, Péťo! – Nene, takovej hnus bych nikdy nestvořila!), případně Tak, teď jsi krásná a jestli si tě ani teď nenajde nějakej golfista, není to zevnejškem, ale tím, co máš v hlavě!, ale i tak je to neskutečná pohoda... Přijdu tam, dozvím se milion drbů, přečtu si bulvární časopisy, vyděsím pár náhodných kolemjdoucích tím, že vyjdu ven na cigárko s hromadou alobalu na hlavě a hlavně se sama sobě při odchodu líbím.
A to je hlavní :-)
A teď momentík, jdu si umejt uši a krk...
Komentáře
Johnny (mail | www) dodává:
tuším, že historky z kadeřnictví tu vyvolají komentářou smršť.
A hned začnu: příhody mám dvě. Jednou jsem ostříhal velkého plyšového psa. Byl takovej placatej, takže to šlo dobře. Stihl jsem jen jednu půlku, než do pokoje vrazila maminka se slovy Ježíši-kriste-co-to-je?? Ke kadeřníkovi jsme s tím nešli, pes by to stejnak asi neocenil.
Druhá příhoda byla asi taková, jaká se stala každému: když mi bylo 6 let, vyrobil jsem si vlastnoručně (postáváním na židli před zrcadlem) účes vzor Dachau. To jsme k holiči šli, ale konala se jen akce strojek a la začištění míst, která jsem nestihl/kam jsem nedošáhl/neviděl. Ale jinak mám podobné pocity jako Katchaba, páč husí kůže mi z těch míst naskakuje stále. Co by bývalá mánička, to snad ani jinak nejde...
P.S.: Taky vás mrazí, když vám šmikaj nůžky 4 mm vedle ušních boltců a slečna kadeřnice je otočená o 90° a něco s hlasitým smíchem vypráví kolegyni? Vždycky kontroluju ty firhaňky, co do nich balej lidi, jestli nemaj červený okraje...
P.P.S.: Toho psa jsem ostříhal v cca 4 letech, ne teď někdy!
15.01.2006, 19:24:07
Lentilka (www) dodává:
Johny:pochybuju, že bys ted hatil plyšového psa ostříháním, myslím, že to všichni chápou;-)
já jsem dřív byla schopná přijít domů od kadeřnice a dostříhávat se. ale naštěstí jsem též našla osobu, se kterou jsem maximálně spokojená.
15.01.2006, 19:49:22
Lacey () dodává:
Nesnáším chození ke kadeřníkovi, páč nevím, jak chci ostříhat a otázka: "Jak to chcete" mě dostává do stavu nouze a úzkosti v mých očích :)) Žel, stříhat se musí a když jsem měla vlasy až po tam jde končí záda, mamka rezolutně řekla: "Jdeš k holiči!" A tak jsem šla :) Ostříhala a já se cítila lehčí. V úterý jdu zase, to abych se do Prahy vyparádila ;)) Tak jsem na to zvědavá, nová kadeřnice, nový prostředí a já stále nevím: "Jak to vlastně chci!" No nic :)))))
15.01.2006, 20:28:36
pepcza () dodává:
Lacey: zkus to jako ve filmu Děvčátko - "Tak nějak podle nálady...".
sestři: ehm ehm...
15.01.2006, 20:46:27
Lacey () dodává:
Katch..to je taky pravda, no, holt to budu muset nějak vykoumat :) Přijdu, řeknu "Tady jsem a dělejte si se mnou co chcete" a bude to ;) Co bych se nad tím zaobírala, babička má popřípadě myslím jednu blonďatou paruku navíc ;)
15.01.2006, 20:58:35
St@B (www) dodává:
Dohola? To bych vám, dámy, opravdu neradil. Sám jsem totiž majitelem podobného vlasového tuningu a tudíž z vlastní zkušenosti vím, jaké to teď v zimě je. Bez kapuce ani ránu :)
15.01.2006, 21:54:21