Když se daří,

tak se prostě daří. Ono to vypadá, že se daří, ale nakonec je to všechno v pytli...

téma: Moje, moje, moje! :o),  22.02.2006, 21:35:00, 13 reakcí

V dubnu jedou interní trenéři firmy (tedy i já) na pětidenní školení o školení. Na nějakej zámeček čico – abychom se aspoň trochu těšili, poslali nám odkazy s fotkama vířivek, saun, solárek, bazénů a luxusních pokojů. Poté jen okrajově doplnili, že vše mimo ubytování a jídla si budeme muset zaplatit sami (sbohem, vířivko, solárko a bazéne), navíc se budeme doopravdy školit (myslela jsem, že slovo "školení" je jen zástěrka pro "kalba". Není).
Achjo.

Pak se mi ozval ten kamarád, co jsme byli na kafi, jestli bych s ním nešla na večeři. Nízké hodnoty mého IQ ho evidentně nijak fatálně nezasáhly, což potěší, navíc pozvánka do čínské restaurace, kde čínská obsluha zároveň k zákusku nabízí i vázy z dynastie Ming (čistapade, dobra cena, paní!) se neodmítá. Tentokrát jsem nebloudila, dozvěděla jsem se, jak mi to sluší, jak se na mě těšil, jestli bychom nevyrazili o víkendu třeba do kina a podobné věci.
"Jasně, a kdo ještě půjde?" zajímalo mě.
"No, ty a já, to nestačí?"
"Počkej počkej,"zamyslela jsem se, "není to něco jako rande, že ne?"
"Kačí, už tohle je rande!"
"Aha..."
A tak to na chvíli vypadalo, že mám možná chlapa. Chvíle skončila přesně v okamžik, kdy vytáhl jakási lejstra a položil osudnou otázku:
"Už máš uzavřený nějaký penzijní připojištění?"
Kdybych nebyla tak mírumilovný tvor, jakým zcela jistě jsem, s největši pravděpodobností bych mu rozbila popelník o hlavu (nebo hlavu popelníkem). Takhle jsem jen oznámila, že nemám a jestli mi něco podobného začne vnucovat, odcházím.
Hádka to byla úžasná, dozvěděla jsem se, že ho nemám ráda, protože jinak bych ho vyslechla, řekla mu, co si myslím o tom, jak to podává, posléze bych s ním podepsala smlouvu a on by za peníze, utržené za tento skvělý obchod, mohl zaplatit třeba víkend na horách.
Takže jsem to v podstatě všechno zkazila já.

Abych si zlepšila náladu, zavolala jsem kadeřnici Péťe a po pár konverzačních frázích (Jak se má tvé poblité auto? – Krávo!) se k ní objednala na zušlechtění hlavy.
"Hele, jsem byla na takový přednášce o novejch střihách a barvení, můžu to na tobě zkusit?"
"Jedině, když nebudu vypadat jako debil a nebudu blond!"
"Jasně, neboj..."

No a tak jsem blond a vypadám jak debil.
Bratr mi oznámil, že vypadám, jako kdybych spala s hlavou v krabici a ať ho neseru, jinak mě urazí všechny čtyři rohy.

To prostě není fér!

PS: povídání o sexu bude, slibuju! Neklesejte na mysli, stačí, že na ní klesám já :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře