Neviditelná

a bez trička

téma: Moje, moje, moje! :o),  4.04.2006, 20:40:00, 18 reakcí

Tak jsme s bratrem byli na nákupu. Teda – spíš on byl na nákupu, mě tam nikdo neviděl. Jsem totiž asi průhledná...

Hned ve chodu jdou ven tři grácie. Ta na kraji s košíkem jde, kouká přímo na mě, ale místo aby se uhnula, vrazí do mě. Vůbec to nezaregistruje a pokračuje dál, zatímco já tam stojím lehce otřesena... Za rohem do mě vrazí chlap. Zmateně se koukne jakoby na mě, ale ve skutečnosti zírá skrz mě, protože se neomluví, ani třeba nezatváří mile.
Mezi regálem s oleji a slanými věcmi nás míjí můj třídní z gymplu. Podívá se na mě, já se zeširoka usměju, ale on mě vůbec nezaregistruje a jde dál.

Hm.
V tom případě brácha vypadal jak mimoň, když si celou dobu povídal vlastně sám pro sebe a strašně se smál některým mým hláškám, které pro ostatní zjevně nemohly být slyšet.
A taky to auto bez řidiče, zato s vysmátým spolujezdcem muselo vypadat vtpně.

Asi jsem se přes den nějak zesvětlila, zprůsvitněla.
Nebo jsem duch. Ale předpokládám, že toho bych si nějak všimla. Procházela jsem v paměti celé úterý, ale nikde není žádné několikahodinové okno, kdy by se mi mohla přihodit nějaká nemilá příhoda, v důsledku které bych zhynula.
Tak fakt nevím...

S cigaretama značky LM se teď dají vyhrát trička. Koupila jsem, po několika hodinách pochopila systém vkládání kódů, vložila – a nic. Hm. grr.
Péťa mi ráno v autě naštvaně povídá, že neměli její oblíbená Marlbora, tudíž musela vzít za vděk právě elemkama.
"Budeš chtít ten kód?" zajímá mě.
"Tam se něco vyhrává?" diví se.
"Nojo, trika," sděluju a doufám, že neřekne –
"Jé, tak to já to zkusím poslat!"
No, přesně tohle jsem nechtěla slyšet.
V práci naťuká kód a:
"Jéé, já jsem vyhrála triko!"
Grrr!
Doma pak bratr: Jo, cigára ti koupím, ale ten kód bude můj!
Pro mě za mě...
O chvíli později se vplíží do obýváku s potutelnýcm úsměvem.
"Co?" nechápu. Úsměv se změní ve výtlem.
"Co je??"
"Vyhrál jsem triko!"

Koukám, že jsem neviditelná a ještě smolař. Chjo.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře