Gorila v mlze

To nám ten víkend pěkně začíná...

téma: Moje, moje, moje! :o),  15.04.2006, 12:23:00, 12 reakcí

Jeden můj kolega občas příjde do práce s kocovinou. Když se ho zeptám, jak mu je, odpoví, že se cítí jako gorila v mlze.
Tak takhle je dneska mně. Aniž bych včera pila. Jako gorila v mlze se můžete cítit i třeba v momentě, kdy jste se po nějaké době opět pořádně vyspali.

V hlavě pusto. Pohled upřenej před sebe do blba. Telátko sedí vedle mě a ví, jak se cítím, protože do mě ani nežďuchá, že chce drbat – kouká do blba se mnou. No my jsme teda dvojka...

Ráno po osmé mě vzbudila mamina, jestli jsem náhodou nezaspala. Trvá mi dobrý dvě minuty, než si uvědomím, že je den, jakej je den, co za směnu jsem měla včera a kdy musím vstávat dneska. Nezaspala jsem! První pozitivní věc! Druhou pozitivní věcí smska: Chci jen popřát hezký ráno, chtěl jsem zavolat, ale představa rozespalý Katchaby s natáčkama mě odradila :-)
Ale prosím vás – copak nosím natáčky? A navíc si vypínám zvonění :-)

Tak jdu ven s hubou. Teda – vypadá to, že on jde ven se mnou, protože mě vede a díkybohu tuší, že musí pomalu, protože jinak bych za ním vlála. Nakonec se ale ukáže, že ani on se ještě úplně neprobral – v jednu chvíli se rozhodne lampu obejít z druhé strany, než já, takže se zasekneme. On stojí u lampy zleva, já zprava, vodítko napnutý.
"Pocem," huhlám. Zvědavě (pobaveně?) se na mě kouká, ale stojí.
"No taaak, tele, pocem..." Nic.
Jakmile udělám krok směrem k němu, že teda jako protentokrát budu já ta, co ustoupí, on udělá krok na opačnou stranu, tudíž jsme zas tam, kde jsme byli.
"Áchjo," udělám a v tu chvíli si připadám jak depresivní robot Marvin. Jestli nás někdo vidí...!
Nakonec musím pustit vodítko, pes obejde lampu kolem dokola, počká, až ho zase chytím a můžeme pokračovat.
Ještě že nevidím do tý jeho kebule, co ten si o mně dneska musel myslet...

A to je teprv po poledni! To bude v práci dneska veselo...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře