"První oficiální BlBl !"
Zelená je tráva,
fotbal, to je hra,
ta letošní dává,
bla, bla, bla, bla, bla...
(Mě fakt nic nenapadlo, tak si aspoň zanotujeme Tleskače :-) )
téma: Moje, moje, moje! :o), 31.05.2006, 20:44:00, 2 reakcí
Jak přemluvit kolegu, aby byl v práci na hodinový přesčas jen proto, že si ředitel interního auditu usmyslí, že chce poslouchat někoho, kdo zvedá anglicky mluvící zákazníky, případně si pár hovorů zvednout sám?
Jde to, ale není to jednoduchý :-)
Nadřízený musí slíbit, že to bude zaplacený přesčas. Katchaba musí skučet, lichotit, upozorňovat na to, že Tass je znám nestandartími řešeními, což by říďa určitě rád slyšel, nabízet čokoládu, kafe a podobné úplatky.
Po zhruba deseti minutách kolega souhlasí, aby o několik hodin později volal, v kolik že má teda přijít (a v hlase jasně zněl podtón Řekni, že nikam nemusím, řekni, že se to ruší!)
Něco vám povím. Hrát fotbálek proti Tasselhofovi je peklo. Ten člověk mě neustále rozesmíval a jistě uznáte, že tak se prostě vyhrát nedá!
Teď jsem smolila klady a zápory jednotlivých tréninkových metod. V pondělí a úterý se totiž zase řítím do blízkosti Prahy (Říčany? Roztoky? Netuším!), abych se zas o něco zlepšila ve školení, vystupování před lidmi a tak vůbec. Dneska jsem v práci potkala úplně na konci směny kolegu trenéra, který už byl na cestě zpět do Práglu a ptá se mě:
"Už jsi posílala ten úkol na pondělí?"
"Cože? Jakej úkol?" nechápu.
"No jak máme nejpozději v pátek poslat školitelovi!"
Záclona! Záclona záclona! Já na to úplně zapomněla!!! Došlo mi, že něco jsme za úkol minule v Průhonicích fakt dostali, ale co?
"Ééééh, ne... Co je to za úkol?"
"Nevím," krčí rameny Honza,"já si na to vzpomněl nedávno a teprv jsem prosil kluky, ať mi pošlou zadání na mail..."
No, aspoň že v tom nejsem sama. Ke svému velkému překvapení jsem objevila šanon s materiály z prvního školení, abych po dvaceti minutách listování našla i droboučkým písmem psanou poznámku ohledně úkolu. Uf. A teď jsem ho dodatlovala, ale bolelo to.
Třeba: jaký klad má styl tréninku Buzz?
Co je, sakra, Buzz? Po chvilce zkoumání jakéhosi klikyháku hned vedle rozluštím slovo Dvojice – tak snad práce ve dvojicích, ne? A jestli ne, zas budu za debila...
Proč mám všechny klady v podstatě stejný, jen jinak popsaný?
Proč po mně někdo chce, abych dělala domácí úkol?
Doufám, že v tom místě u Prahy budou aspoň dobře vařit a budou mít dostatečně dlouhý postele a deky...
Ne, neptejte se mě na příjmačky, neučila jsem se. Úspěšně přehlížím češtinu, rozloženou v obýváku – ale o víkendu do ní budu muset lehnout. O všeobecným přehledu ani nemluvím. I když – včera jsem koukala na nějaký detektivní seriál a dozvěděla se tam, co je motýlí efekt – třeba se mě na to zeptají. Pokud zavedu řeč na trhaviny, výbušniny, nebo patologii. Fajn.
Zrádce Zoidberg bojkotuje angličtinu, asi desetkrát jsem se ho ptala, kdy bude mít čas na další hodinu, ale pokaždé dělal, že mě neslyší/ že jeho pozornost upoutalo něco zásadního, třeba výtah/ že zrovna usilovně pracuje... Tak jsem ho poslala do...ehm, do pryč, pro jistotu ho ještě nabonzovala šéfikovi – a ten se mnou chce zítra na angličtinu zajít. Přestože se anglicky učí i v práci s tím vtipným lektorem, co výslovnost vysvětluje na piss/piece, shit/sheet a tak...
Co když zjistím, že ačkoliv anglinu už skoro tři roky nemám, budu lepší než on? Co jeho ego? Mužská ješitnost? Je můj nadřízenej! OK, chápu, pro jistotu ze sebe musím dělat debila..Nojo, no...
Je zcela vidno, že dnešek byl dalším normálním dnem, kdy se nic nestalo.
A stejně o tom napíšu hromadu písmenek.
Grfomanka, no...
ergo () dodává: