Až budete chtít někoho vytočit

k opravdu veliké nepříčetnosti, chtějte po něm, ať udělá hííí!

téma: Moje, moje, moje! :o),  4.07.2006, 18:24:00, 10 reakcí

Víte, já mám ty dochtory docela ráda – až na zubaře. Ovšem dneska, dneska se z preventivních prohlídek vyklubalo peklo.

Je fakt, že jsem tam měla být v 8:30 a přesně v ten čas vylezla sestřička, jestli tam jsem. To, jak se později ukázalo, bylo jediným pozitivem. Pak jsme klábosily o mé práci, její práci, vzala mi krev, změřila tlak, vypsala dvě propustky na ORL a na oční a řekla, ať zaťukám, až budu hotová. A že mám jít nejdřív na ORL. Tak jsem šla.

Na jednu stranu má člověk radost, že nikde nemusí čekat ve frontě; jen co řekne, od jaké firmy ho posílají, hned ho zbou dovnitř. Na druhou stranu mi bylo líto těch, co v čekárně už evidentně pár desítek minut čekali. A kdybych věděla, co se na mě chystá v ordinaci, s radostí bych je nechala jít přede mnou...

"Ták se na to podíváme," řekl pan dochtor a narval mi jakýsi přístroj do nosu. No budiž, když to musí být...AU!!! Přístrojem prostrčil špejli až do mozku a rejdil jí tak, že mi vyhrkly slzy. Pravděpodobně mu to přišlo v poho, protože totéž zopakoval i s druhou nosní dírkou.
"Ježišmarja," vylítlo ze mě.
"Teď uši," pootočil si mě i s křeslem. Uši se daly přežít, do nich nešťoural.
"A udělejte áááá!"
"Ááááá chrrrr!" udělala jsem. Cpát mi do krku kovové věci mi nepřijde jako fajn zábava na úterní dopoledne.
"Výborně, výborně, teď vyplázněte jazyk," navigoval pan dochtor.
Bléééé aaaauu! Zkušeným hmatem mi jazyk chytil, v druhé ruce se mu objevila dlouhá trubička se světýlkem na konci a tu mi nemilosrdně narval hluboko do krku. Možná až o žaludku, nejsem si jistá, každopádně jsem začala panikařit.
"A řekněte hííí!"
"Gháááá," udělala jsem za stálého slzení. Taky jsem se snažila se nedávit.
"Nenene, hííí!"
"Gháááá!" Ty blbečku, asi dělám co??
"Hííííí!"
"Gháááááchrrrrrr!!!"
Pak můj dávivý reflex přepral jeho svíticí tyčku, vytrhla jsem jazyk z jeho spárů a hodlala utéct.
"V pořádku, to nic, já se nezlobím, to je vrozený instinkt," uklidňoval mě. Jo? Nezlobíš se? A nebudeš se zlobit, až ti díky naučenému reflexu nakopnu holeň??!
"Tak ještě jednou a pořádně!" chňap za jazyk, šup tyčku do krku a: "Híííí!"
"Ghááááá!"
"No vidíte, to bylo ono!"
Ano, to jeho hííí (moje gháá) jsem dělala furt stejně, ten chlap je sadista!
"A teď prohmátneme krk," řekl a začal mě škrtit. Naštěstí přestal dřív, než jsem ho stačila kopnout...
"Jste zdravá, hlasivky máte hladké, řekl bych až slizké," zamrkal na mě žertovně,"žádné zpěvácké uzlíky!"
"Hm, já nejsem zpěvák..."
"Ne? Aha, tak to jsme si mohli to jejich vyšetření odpustit, no nevadí!"
Co mi to proboha napsali do té karty??

Na očním jsem ukázala, že umím číst a vidím (i když jsem byla ještě od ORL rozslzelá), u praktické doktorky jsem se dozvěděla, že mám nadváhu (jaká novina!) a že je to tím, že málo piju.
"Ale já piju čtyři litry denně, někdy pět," kníkla jsem.
"Tak zkuste pít míň!"
No...fajn...

Tyhle preventivní prohlídky jsou jednou za dva roky. Do té další už hodlám ve firmě buď nebýt, nebo být v pozici, kdy budu moci říct, že na tohle jim teda kašlu...
Páč dělat hííí s tyčí v krku je hnus, schválně si to jděte zkusit!

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře