Etuda

o sobovi

téma: Moje, moje, moje! :o),  3.10.2006, 21:53:00, 7 reakcí

 

Jak může dopadnout setkání ze severu se navrátivšího bloggera a věčně zpruzlé bloggerky?
Jedině nějakou šílenou akcí!
Jasně, normální člověk se třeba ožere, nebo tak něco, ovšem když jde o mě, musím mít vždycky něco extra, žejo... Takže o velevtipném startování Fíkuse si můžete počíst u Johnnyho , na přání jsem schopna doložit fotku zbytku jeho vlečného lana na mém autě. Chtěla jsem o tom ublognout hned večer, ale celej ten stres okolo mě tak unavil, že jsem přijela domů a padla do peřin. Johnny se nestresoval, on se královsky bavil! Bavil se, když jsem nadávala, bavil se, když tlačil Fíkuse, bavil se dokonce i ve chvíli, kdy jsem na laně celá zmatená hodlala zahnout doleva, přestože on jel rovně... Chronický optimismus je ošklivá věc! :-)

Ale zpět k sobovi.
Sob se jmenuje Elk, protože jsem ho jako Elka dostala a dokonce jsem při svých hodně chabých znalostech angličtiny nadšeně jásala, že vím, jak se sob řekne finsky. No. Jak se řekne finsky nevim:-)
Tedy Elk:



Vzala jsem ho do práce, protože jeho "funny legs", které se dají ohýbat, jsou opravdu funny a tudíž mohly pozvednout pracovní morálku. A taky že jo, dámská část osazenstva našich kanceláří se s ním chodila muchlat, pánská část zkoušela, co všechno ohýbací nohy vydrží – a vydrží toho hodně. Na scénu ovšem nastoupil Rodriguez, který popadl i nebohou plyšovou želvu, co mi trůní na počítači, chvíli něco kutil zády ke mně a najednou Elk a želva dělají lásku!
"Ježišmarja, co jim to děláš?!" chytám se za hlavu.
"Budeme mít malý soby s krunýřem," směje se Rodriguez.
"Nebo s přilbou, viď?" vzpomenu si na hádanku o křížení krávy a želvy.
"Juchů!" nadchne se pro ten nápad Rodriguez a ně dá hodně práce mu vysvětlit, že oba zvířáci jsou plyšoví.

Taky jsem se už určitě zmiňovala o tom, jak rychle se v práci šíří drby, takže už se mě jedna slečna ptala, jestli jsem opravdu do práce přijela na živým sobovi a kde ho mám zaparkovanýho...
Elk se zase odstěhoval domů, kde se do něj zakoukal náš pes, ovšem to, že sob umí hejbat nohama víc než pes způsobilo to, že už ho rád nemá, protože mít plyšáka kolem krku není zábava dle psova gusta. Čímž jsem Elkovi zajistila dlohý život, protože nehrozí, že by ho pes samou láskou roztrhal, případně ublízal k smrti.

A jinak mám zítra volno, juchů, takže se třeba konečně doléčím! Mluvím, mluvím tedy o 106, nicméně rýma jako furt, mysím, že už jsem nasmrkala skoro cisternu (Jo, tohle jste možná ani nechtěli vědět...). Dneska mě navíc začalo bolet v krku, takže to vypadá, že jsem z jedné nemoci plynule přešla do druhé, to vše navíc během pouhých pěti dnů! A to se vyplatí!

PS: Má snad cenu dodávat, že dneska Fíkus startoval opět hned, tvářil se děsně mile a dokonce topil už dvě minuty po nastartování?

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře