Nový kolega,

fotbalista.

Zabít, zabít je málo!!! 

téma: Moje, moje, moje! :o),  12.10.2006, 20:24:00, 14 reakcí

 

Takhle drzýho tvora jsem už hodně dlouho nepotkala – a že mezi nováčkama na školeních se voprsklejch parchantíků vždycky pár najde – ale tohle je vrchol.
Hned první den, co u nás byl: sednul si mi na stůl a povídá:
"Hele, ty jedeš do Pardubek, co? Tak mě odvezeš domů!"
Žádný Prosímtě, nejedeš náhodou tudy? Nebo aspoň Mohla bys mě vzít domů?
"Prosím?" nevěřím vlastním uším.
"No vezmeš to zadem a v podstatě jedeš hned kolem mýho baráku, tak mě snad můžeš vzít, ne?"
Nakonec se nechá dovézt až před vchod (z hlavní silnice je to asi padesát metrů, třeba by se mu unavily nohy, nebo co já vím) a celou cestu se ofrňuje nad tím, že jede jenom formanem. A prej jestli ho nechci ráno vyzvednout, že bych jen vyjela o čtvrt hodiny dřív.
Nasrat!

"Koukej, vidíš, co je tady psaný?" ukazuje mi jakési noviny. Sestava jeho klubu. Krčím rameny, no a co?
"Vidíš, jak jsem napsanej? Tučně! Víš, co to znamená?" píchá ukazováčkem na své jméno v soupisce týmu. Co to znamená samozřejmě nevím, fotbalu rozumím asi jako polymeraci derivátů kyselin.
"Že jsem byl fakt dobrej!" usměje se takovým tím natrénovaným machýrkovským šklebem.
"Jen jestli to není chyba tisku," utrousím a tím se ho pekelně dotknu. Za hodinu už mi ale zase oznamuje, že ho odvezu domů. Nene, hochu, dneska ne, končím o dvě hodiny dřív, protože když jsi ty ještě spal, já už školila! Je uraženej, že bude muset sockou.

Hrozně rychle se naučil nadávat na zákazníky. Moc rychle a skoro na všechny. Možná čekal, že když se představí, všichni padnou na zadek, protože on byl přece v novinách tučně, jenže zákazníkům je to zcela putna. Dnes se mu podařil husarskej kousek. Zákaznice si stěžovala na něco na faktuře, on si myslel, že ho neslyší a řekl na její adresu něco hodně, ale hodně drsnýho. Jaké překvapení, když paní začala vřeštět, co si to jako dovoluje a že na něj podá písemnou stížnost. Šéfik ho donutí jí zavolat zpět a omluvit se a vysvětlit, že to nebylo na ni (jistěže bylo), zákaznice se upejpá a že teda možná jako písemná stížnost nebude.
"Říkala jsem ti už na začátku, že je strašně drzej," povídám šéfikovi, kterej po mně vždycky chce analýzu nováčků, co mají jít k nám do týmu.
"Nojo...,"povzdychne si šéfik. Pak se otočí na fotbalistu a s nepředstíraným zájmem se zeptá, jak hráli.

Nikdy jsem neměla ráda namachrovaný blbečky. Tenhle je strašnej, fakt že jo. Ještě má pocit, že mu všechny ženský ležej u nohou a cokoliv si zamane, může mít (zkusil se napít mé kofoly, to byl, panečku, mazec!).
Zaškrtím ho, fakt že jo!
A koho sakra zajímá, před kolika hodinama měl naposledy sex???
Grrr!

Potřebovala bych masáž chodidel asi :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře