Fight!

Ring volný!

téma: Moje, moje, moje! :o),  27.10.2006, 10:41:00, 9 reakcí

 

Teda řeknu vám, už dlouho se mnou nebyla taková sranda, jako teď. Škoda jen, že jediným svědkem mých etud je pes, který to ovšem nedokáže náležitě docenit.
Ale pěkně popořadě:

Ponožky vs. peřina: 1:3
Protože mi byla zima převeliká, nasoukala jsem se večer do krásných červeno-bílých prstových ponožek. Teplíčko v nich bylo, jen co je pravda, ovšem kolem třetí hodiny mě vzbudil pocit, že mi někdo trhá malíček u pravé nohy. Možná bych to byla přešla s nadhledem, malíček není až tak životně důležitý orgán (on to vlastně není vůbec orgán), ale představa, že budu muset takhle v noci hledat náplast a možná jet do nemocnice mě probrala. S hlasitým a hrozivým výkřikem jsem si sedla, rozsvítila a hledala toho trhače. U mých nohou neklečel žádný malíčkovrah, jen se mi ten prst zamotal do peřiny a prostě se to navzájem tak nějak přetahovalo. Vysvobodila jsem malíček a znovu usnula. Jenže! O něco později se totéž stalo prostředníčku na pravé noze. Cukala jsem, nadávala, ale peřina nechtěla pustit.Až trocha hrubého násilí pomohla, prst jsem uklidnila pár vlídnými slovy a zas zachrápla. Na okamžik, bleskurychle se totiž peřina vrhla na druhou nohu. Levý palec, do kterého jsem vkládala tolik nadějí, zklamal, peřina ho taky přeprala a opět jsem musela zasáhnout já. Až něco málo nad ránem jí dal na frak ten samý levý palec, který předtím evidentně okoukal můj osvobozovací grif a zvládl se během zlomku vteřiny peřiny zbavit. Hip hip hurá!

Krk vs. šátek: zdrcující vítězství bavlny!
Jak mě tak pobolívá v tom krku a nemůžu polykat, vzpomněla jsem si, že mi kdysi maminka dávala na krk obklady. Namočila kapesník do vody, plác ho na krk, ovázat šátkem a Katchabce bylo lépe. I popadla jsem kapesník a chvíli přemýšlela, jestli má být zábal teplý, nebo studený. Nakonec jsem usoudila, že zkusím nejdřív studený a pokud nedosáhnu kýženého výsledku, v druhém kole přijde ke slovu teplá voda. Plácla jsem kapesník na krk, ovázala šátkem – a chrrrrrgrrrrhmmmm! Zapomněla jsem, že nesnáším cokoliv kolem krku. Zhluboka jsem dýchala a přesvědčovala sama sebe, že je to dobrý, neškrtí mě to a navíc je mi líp. Vydržela jsem asi deset mnut, načež jsem zuřivě rozvazovala šátek, sípala, slzela a celkově to vypadalo, že asi sama sebe uškrtím. Tohle psa bavilo, koukal zvědavě s hlavou na stranu a čekal, co se bude dít. Dělo se to, že když jsem první kolo rozdejchala, zkusila jsem to ještě jednou, že jako větší a tím pádem volnější šátek, to musí dopadnout. Ehm, nedopadlo. Naštěstí se mi nepodařilo se uškrtit ani na druhý pokus, ale psa už nudím a odkráčel spát jinam. Hergot.

Jak je vidno, modul Jsem nemocná a podle všech zákonů vesmíru mi musí začít hrabat funguje stoprocentně...

A na závěr:
Téma dne: jaký je váš názor na prstové ponožky?
Tato otázka platí pouze pro pány, protože u nich zas tak nepředpokládám, že by oni sami prstové fusekle nosili a zajímalo by mě, jak se jim zdají na dívčích/dámských nohách :-) Dámy neplakají, udělám anketku i čistě pro ně ;-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře