"První oficiální BlBl !"
prostě taková povíkendová všehochuť
téma: Moje, moje, moje! :o), 12.03.2007, 10:31:00, 5 reakcí
Už minulý víkend jsem kňučela, že chci do zoo. Páč jak je to jaro, zviřátka se budou probouzet a vylejzat ze svejch nor a budou hrozně roztomilá, asi jako já, když se vzbudím a vylezu ze své nory. To, že jsem roztomilá tvrdí Honza, já si o trčících vlasech, pomačkaném ksichtu a pytlích pod očima myslím své, no ale vyvracet mu to nebudu, žejo.
Jenže minulý víkend bylo hnusně. Sobotu jsme strávili tím, že jsme na Perštýnském náměstí pozorovali demonstraci proti základnám. Byla vtipná, účastnilo se jí asi dvacet demonstrantů a osmdesát policistů, kápo protestujících si navíc zapomněl mikrofon či megafon a tudíž jeho proslov slyšelo asi šest nejblíž stojících kolegů. Jistojistě však ten chlapec měl co říct, jen se o tom lid nikdy nic nedozví...
Tenhle víkend bylo mooc hezky. Drahý po mé záludné otázce Co máš v plánu na sobotu? pochopil, co chci a souhlasil. Juch, pojedem do zů! A jeli jsme! Vyjeli jsme po poledni, protože jsme s bratrem ještě vyrazili na nákup. Celou cestu chcalo jak z konve, až jsem propadala trudnomyslnosti, ale deset kiláků před zů najednou modrá obloha a sluníčko. Ách! Ještě jsme pojedli něco dobrého, pak o půl čtvrté zaparkovali (50 Kč za 4 hodiny, za každou další 10 Kč navíc, ale neva, my přece jdeme do zů) a tradá ke kase.
"Dvakrát dospělácký, prosím!" Juchů, zoo, už už skoro vidím lemury!
"Tak jo, ale ve čtyři zavíráme," usmála se stařenka v okýnku.
"To jako... za půl hodiny?!" vyděsila jsem se.
"Jo, teda to zavírá tendle a tendle pavilon, pak tendle má asi do pěti, možná vás tu nechaj i do půl šestý," snažila se neztratit výdělek za dva lidi. Výměna rozpačitých pohledů, krčení ramen a:
"Tak my asi přijedeme příště..."
"Aspoň si vemte noviny, jsou zadarmo!"
S novinami v podpaží jsme zaplatili 50 Kč za cca čtyři minuty parkování a já přemýšlela, jestli se vztekat, plakat, nebo se smát. Nakonec jsme ve stánku před zů koupili Jarmilovi velkou plyšovou žirafu s velkým pupkem, pojmenovali ji Jarmilka a odjeli jsme.
Dobře, píšu si, příště všechno nejdřív zkontrolovat na netu!!!
Včera setkání matek. Tedy jako té mé a té jeho. Má matka byla lehce nervózní, jeho asi ne, nebo to dobře maskovala. Sedli jsme si v hospůdce, kde se bude konat svatební veselí, aby jako viděly, co a jak. Hned si potykaly a začaly řešit koláčky. To bylo v poho, ale při jídle začaly řešit, v kolika jedl Honza svůj první bramborák, kdy já svou první polívku, kdy začly ty zoubky a průjem a jánevimcovšechno. Po dvou hodinách jsem usínala u stolu, drahý si hrál s Jarmilkou, matky mluvily a mluvily... zíív... a mluvily... a nedaly se zastavit. Po třech a třičtvrtě hodiných se nám pod jakousi průhlednou záminkou podařilo je od sebe oddělit, ještě si vyměnily čísla a prvního dubna ta naše pojede za tou jeho, protože nějaké vánoční trhy. Teda velikonoční vlastně.
Přijeli jsme s Honzou domů, padli na postel a byli mrtví.
Tsss... to bylo strachu, že si nebudou rozumět...
A jinak se máme dobře. Sice jdu za čtyři hodiny do práce a domů přijedu až o půlnoci, což bych ve svém stavu neměla, ale shodou okolností a změn v práci je to všem putna. Třeba mě to ale konečně donutí pořádně spát, ne se budit třikrát za noc a čumět hodiny do stropu. A když to nepůjde, pořád je v záloze paní dochtorka, která řekla, ať kdykoliv přijdu, že vymyslíme nějakej důvod, proč musím být doma.
Je zvláštní, co s lékařkami ve věku 40+ dělá zjištění, že jejich pacientka je těhotná. Gynekoložka byla vždycky tak trochu zvláštní, většinou mi toho moc neřekla, z čehož jsem usuzovala, že jsem zdravá. Jakmile ale uviděla na ultrazvuku Jarmila, roztála a od té doby je to Dobrý deeen, jak jeee? Co malý, dobrý? A vy? Jak jste se měla, povídejte? A obvoďačka mě najednou po třech minutách nevyháněla z ordinace s tím, že je to viróza, ale ptala se, vyprávěla a hlavně nabídla tu neschopenku. Ještě to vyzkouším na úřadech a prodavačkách v Bille, které mají trvale status Kráva; jestli to zabere a budou milé, pravděpodobně budu těhotná častějc... :-)
Tak kdybys s tím otěhotněním chtěla pomoct, víš, kde mě hledat ;-))
12.03.2007, 10:57:31
.-))))))))))))))))))Úžasný písmenka při pondělku. Díky.-)))))
12.03.2007, 11:51:35
Nena () dodává:
Dej vedet, az te zacnou poustet duchodci ve fronte a auta ti uhybat pred krizovatkou :]
12.03.2007, 14:02:18
A to ještě počkej, až budeš mít větší břicho a lidi ho budou chtít osahávat! V osmém měsíci jsem už si nikoho nepustila k tělu blíž než metr a půl. A pak se ratolest narodí a úplně cizí lidi tomu chudáčkovi prskají do obličeje a šimrají ho pod bradou. Vzhledem k takovému zacházení je s podivem, že z těch dětí nevyrostou samí misantropové...
14.03.2007, 05:18:22
Kdyz si tchyne padnou do oka, je to super(a bud rada). Sam jsem to zazil a obcas je musim mirnit (i kdyz oni se nedaj a pachaji silene veci i kdyz sou od sebe 300km).
15.03.2007, 02:25:23