Urobíme si prezošku:

kočár máme. Postýlku máme. Oblečení máme. Plínky máme ...

téma: Moje, moje, moje! :o),  8.08.2007, 9:17:00, 10 reakcí

Kdybychom si doma hráli na NASA, pravděpodobně by nám v ložnici nad hlavou visel digitální odpočet. Čas T je mínus tolik a tolik hodin.
Takové blbosti samozřejmě neděláme, tudíž nemáme digitální odpočet. My si totiž hrajeme na ty nastávající rodiče, takže si jen několikrát za den slovně připomeneme, že za dva tejdny je to tu.

Manžel mě včera vyvezl na výlet, heč! Teda, upřímně – já se mu vnutila, ale ani moc neprotestoval, přece jen jsme spolu teprv chvilku a ještě neví, co si může dovolit :-) Jeli jsme pracovně do nějaké vísky kdesi u nějaké větší vísky. Tam jsem do noťasu sesumírovala ublognutí, inspirované pondělními zprávami a pokud mi ho Honza pošle mailem, možná se tu objeví. Následovala cesta do Brna, protože to bylo skoro po cestě a hlavně tam mají Ikeu a v ní mají náš přebalovací pult. Ten jsme nakonec našli, koupili, naložili do auta a měli radost. O kousek dál jsme pak měli ještě větší radost, protože jsme koupili autosedačku – poslední věc, co nám chyběla do výbavy.

"Už máme i pult a sedačku, můžeme rodit!" volám své rodičce.
"To teda nemůžete, máte tu rajčata a vokurky, koukejte si pro ně přijet!"
Hm, tak teda ještě ne, no...
Honza tvrdí, že to vypukne 15.8., tchýně sází na 25.8.. Termíny máme 17.8. podle pohybů a 21.8. podle ultrazvuku. Tak schválně!

Jo a stejně je nás doma už teď o dva víc! Včera jsme přivezli nového pana kanárka, aby paní kanárková nebyla sama samotinká. Sežral na posezení plátek jablka a pak se z toho potento...
Druhý nový člen je taky pták, jen o trochu větší a pouze dočasný. Jmenuje se Kikina, je to kakariki červenočelý a hlídáme ho, zatímco jeho majitelé se teď pokoušejí nezabloudit v Itálii. Kikina nejdřív vyděsila kočku, která takhle velkýho kanárka nikdy neviděla – takže první dva nebo tři dny se kočes vůbec neodvážila zůstat sama s ptákem v jedný místnosti. Teď jí ale otrnulo a klidně by se šla podívat i hodně zblízka – to jí ale zakazujeme, protože jsme zlí.
Papoušek si nás nicméně omotal kolem pařátku: zazvoní si na zvoneček a my mu utíkáme dát keksík. Pokud náhodou nezareagujeme na první zazvonění, zkusí to ještě jednou a důrazněji; když nezabere ani tohle, začne řvát tak, že se lekne i Monouš a sousedi a lidé ve vedlejším domě a tak... Takový žlutý parchantík je to...
Aha, právě se koupe tak šikovně, že ohodila celou stěnu za klecí, achjo...
Aspoň že vypadá jak zmoklá slepice :-))

Úplně přesně takhle:

 

 

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře