Operace rýmička

(Nic pro slabé povahy...)

téma: Mutterblog,  18.12.2007, 11:19:00, 14 reakcí

Minulý týden jsem měla rýmičku.
Zjistila jsem zajímavou věc – v posteli mi bylo hrozně, prakticky jsem umírala, naštěstí čtyřměsíčnímu tvorovi to nevysvětlíte, takže jsem musela vylézt. A, světe, div se, vono mi mimo postel bylo mnohem líp!
Jenže večer se zas do té postele jde, mávnutím proutku je mi hůř a navíc:
"Já nechci, aby to ode mě Monouš chytilaaaa!"
"Neboj, má mnohem silnější imunitu, než dospělej, to bude v poho," uklidňoval mě muž.
"Jo? Jak to jako víš?!"
"Psali to v tý chytrý brožuře, co jsme dostali k Monoušovi v porodnici!"
Ještě že muž čte návody k použití...

Druhý večer:
"Ježiš jestli vona to ode mě chytne...!"
"Uvědomuješ si, že nás ohrožuješ oba?!" vyhrkne muž. Tím mě zaskočí a málem rozbrečí, ale pak se rozhodnu přejít do útoku (ano, tyhle libůstky už občas taky zkouším ;-) ):
"Jo? Neříkal jsi náhodou včera, že to dítě má mnohem silnější imunitu, než my dva? Tak co mi to tu teď povidáš?!"
"Jsem si říkal, že takhle bych tě mohl dostat k doktorce!" přizná muž. Zavrčím něco v tom smyslu, že mně vlastně vůbec nic není.

Ve čtvrtek začnu mít podezření, že Monoušek má rýmičku.
Kurvadrátjásenatovyserutomáodemě!!!
Dítě se tváří spokojeně, jen dělá bublavé zvuky, které bytostně nesnáším. Kdybych si já při rýmě jednou popotáhla, poblila bych se – a ona popotahuje porád a ještě u toho zvládá nadávat televizi. Nicméně na všem zlém je něco dobrého. Muž mi tvrdí, že dítěti se tím posiluje imunita. Ta, kterou má už teď silnější, než my dva. A navíc – v úterý máme jít na očkování a takhle to nepůjde a budeme ho muset odložit a já budu plakat až o něco později!
To je ovšem jediné pozitivum.
Pak popadneme do ruky odsavačku a začneme se s dítětem prát. Když útočím já, Monouš se rozbrečí. Když tu věc vezme do ruky Honza, směje se. Jsem špatná matka, co nakazila své dítě – a tohle mám za to!!!

V pondělí jdeme k doktorce, protože zavolat tam a přeložit očkování nestačilo, musí Monču vidět, i když nemá ani teplotu, ani kašel. Odcházím s receptem na kapky proti kašli (?) a na kapky do oka, protože má ucpanej slznej kanálek. Desetkrát denně kápnout a pak půl minuty masírovat vnitřní koutek!
A tak beru odsávačku a odsávám, pak kapu proti kašli a dítě se šklebí, protože je to humus hořkej, pak kapu do oka (trefim se tak na poosmý) a masíruju koutek. Monouš je pak naštvaná, jedno oko rudý, položím ji na hrací deku a ona s mohutným vrčením zakousne první hračku, která jí přijde pod ruku.

Do toho se jedna kočka potento v obýváku, kam ji omylem zavřu, druhá se poblije v chodbě, protože ožírá kytky, Monoušek se potento tak luxusně, že ji musím osprchovat...
Ehm, zmínila jsem se o tom, že furt ještě nemám cukroví? To už je jen taková třešnička na dortu...

Až pak mi Honza vysvětlí odsavací grif: chňapnout a zacpat pusu!
Zkusím to, najednou to vážně funguje a dítě se tomu směje.
Tyvole, já bejt svobodná matka, tak už se válím v Kosmonosích...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře