Zubatou, zubatou,

tu já mám nejradši...

téma: Mutterblog,  31.01.2008, 15:58:00, 10 reakcí

Noční můra všech rodičů: první zubisko, který se klube ven a trápí toho prcka, v důsledku čehož prcek trápí rodiče. Zubák se vyklube a přestože ho ještě den předtím všichni (rozumějte rodičové) proklínali, teď jásaj.
Taky jsme se děsili. Prořvané a probdělé noci, horečky. Chudák Monoušek, to bude peklo!

Předevčírem při krmení mám pocit, že lžička o něco drhne. Prozkoumávám dutinu ústní, dítě je nadšené, protože doteď oba rodiče mrštně uhýbali a nenechávali se ožužlat a osliznout, ovšem najednou cpou ruku do jámy lvové sami dobrovolně. Nic. Asi se mi něco zdálo. Včera Honza krmí bramborami se špenátem (hnusná zelená věc, která chutná tak, že se muž díval, jestli to není prošlé a já kontrolovala, jestli to vůbec je pro děti, nicméně Monča si pošmákla a zbaštila to všechno) povídá Hele... A já na to Něco tam drhne, žejo? Ale nic jsme nenašli.
Dneska to drhlo hodně. Dcera sežrala (to se fakt jinak napsat nedá, ona prostě hltá a pak z toho škytá, leží na zádech, pupík vyvalenej, funí a nemůže se pohnout) celou skleničku zeleniny s jehněčím masem, zapila to čajem a pak se divila, proč jí matka cpe do pusy prázdnou lžičku.
_Cink.
Cože? Co to bylo?
Cink. Tentokrát zřetelnější.
"Tyvole, ty máš zuba! Ukaž!" dobývám se do její tlamičky, směje se, ale nechá mě kouknout a...
Kdyby jednoho! Dole se na mě zubí zuby dva!
Zaplaví mě vlna dojetí a hned vzápětí euforie, Monoušku, ty máš zuby, ty jsi velká holka!
Směje se, má radost, že mám radost, i když vypadá, že jí to je tak nějak putna. Když ji položím na hrací deku, zakusuje hračky se stejnou vervou, jako včera, před týdnem, před měsícem.
"Dva? Veverka!" raduje se táta do telefonu.

Prořvané noci, horečky?
Kdepak, dá se to i bez nich (a jsem za to pekelně vděčná!).

Další pozitivum je, že příští týden na tu Novosvětskou v podání Filharmonie budu mít vopravdu nový šaty! ;-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře